Dalším možná přijde na paměť zdobný, původně křesťanský chrám a jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa Hagia Sofia (chrám Boží Moudrosti).

Jeden chrám, dva kostely

Chrám vyrostl na místě, kde původně stávaly dva kostely – biskupský Velký chrám, jež byl vysvěcen za vlády Constantina I. v roce 360 a kostel Theodosia II. inaugurovaný roku 415. Obě stavby se staly sídlem ortodoxního patriarchátu až do dobytí Konstantinopole osmanskými Turky v 15. století. Příchod Turků znamenal konec Byzantské říše. Na druhou stranu společně s nimi přišla do země nová kultura, architektura i náboženství.

Když Istanbul, tak rozhodně chrám Hagia Sofia!

Zdroj:

Shutterstock

Turci chrám přestavěli na mešitu

Příchod Turků znamenal přestavbu obou dvou kostelů na mešitu. Ta byla dodatečně opatřena čtyřmi minarety. Zajímavostí zůstává, že Hagia Sofia se stala vůbec první mešitou v Turecku. Podle jejího vzoru začaly být po celé Osmanské říši stavěny další podobné chrámy.

Symbol moci i výsadní pozice v Kristově učení

Původně křesťanský chrám vznikl na přání císaře Justiniána. Jeho stavbou byl pověřen stavitel Isidor Mílétský a matematik Anthéimos z Trallu. Chrám byl financován z výnosů tří set císařských velkostatků i štědrých darů panovníka. Ještě sto let po výstavbě chrámu probíhaly práce na jeho výzdobě. Uvnitř jste mohli najít nespočet mramorových mozaik a fresek.

Hagia Sofia, to je umělecká symbióza křesťanských a muslimských prvků.

Zdroj:

Shutterstock

Příroda zaúřadovala

Příroda ale byla neúprosná. V roce 558 došlo během silného zemětřesení ke zřícení mohutné kopule. Protože ale finanční toky nevysychaly, byla poměrně rychle nahrazena kopulí novou a ještě krásnější. Během let chrám ustál ještě mnohá další zemětřesení, žádné ale nemělo na jeho vzezření takový dopad.

Původně křesťanský chrám byl Turky přebudován na mešitu. V roce 1934 se z něj začalo stávat muzeum.

Zdroj:

Efired / Shutterstock

Vzhůru k nebi!

Majestátné kupole byly u tehdejších chrámů opravdu honosné. Důvod byl prostý a praktický. Byzantský způsob stavby kupolí vycházel ze snahy upnout zraky věřících vzhůru, aby se ještě více přiblížili nebi a hlavně bohu. Současná kopule má průměr 31 metrů.

Z mešity muzeum?

Dalším významným milníkem byl rok 1934. Tehdejší prezident Mustafa Kemal Atatürk se rozhodl přebudovat mešitu na velkolepé muzeum. V roce 1993 započalo UNESCO rekonstrukci a zchátralé budově vrátilo její dřívější lesk a slávu. V současné chvíli je stavba jednou z nejnavštěvovanějších a nejkrásnějších v celém Turecku.

Od roku 2007 je z objektu znovu plně funkční mešita. Tomuto kroku předcházely protesty řady věřících.

Co najdete venku a co uvnitř?

Mohutnou hlavní kupoli podpírají čtyři pilíře. Každý z těchto pilířů je 18 metrů vysoký a 7,5 metru široký. Spodní patro muzea představuje hlavní prostor, vrchní patro je vyhrazeno pouze ženám. Stěny chrámu jsou pokryty šesti druhy mramorových desek a ty jsou pevně ukotveny bronzovými sponami. Neméně zajímavá je také samotná podlaha chrámu, kterou zdobí ornamentální mozaiky z mramoru. Stěny i klenby jsou pak pokryty mozaikami andělů a světců.

Některé zdejší obdivuhodné mozaiky jsou původní, jiné tu byly dodělané či doplněné v průběhu staletí. Nádherná umělecká díla odráží jak prvky křesťanské, tak ty muslimské, a to v báječné symbióze. Nechybí tu ani kaligrafické zdobení verši z koránu a jiných islámských textů.  

Tenhle chrám vás zaujme zvenčí i zevnitř.

Zdroj:

Shutterstock

Tajemná hra světel

Chrám Hagia Sofia ohromuje také svým vysokým a širokým vnitřním prostorem i světelnými efekty, které ve vás vyvolají dojem, že se kupole vznáší ve vzduchu. Z oken v postranních zdech a z kupole vpadá dovnitř světlo a osvětluje všechny plochy vnitřního prostoru chrámu.

Vstup do chrámu Hagia Sofia

Samotný vstup do mešity Hagia Sofia je zdarma. Objekt je otevřený 24 hodin, ale nemuslimové ho můžou navštívit denně „jen“ od 10.00 do 22.00 hod. mimo časy, kdy tu probíhají modlitby. Jediné, na co musíte pamatovat, je vhodný oděv – ženy musí dlouhé volné oblečení a zahalené vlasy, muži musí mít slušné oblečení zakrývající ramena a kolena.

TOP 10 Turecka: užijte si monumentální skalní města i plavbu panenskou přírodou

Ubytování a doprava k mešitě Hagia Sofia

Hagia Sofia je turistický cíl přímo ve staré části města. Proto to sem může mít z hotelu pár kroků. Ubytovacích kapacit je tu spousta, ale počítejte, že chcete-li bydlet právě tady, budete si muset připlatit (cena za noc v hotelu střední třídy tu začíná na 2 000 Kč). Pokud chcete spíš ušetřit, vyberte si ubytování v jiné části.

Historickou čtvrť je lepší procházet pěšky, už kvůli její atmosféře. V případě, že se chystáte strávit ve městě víc dní, si pořiďte Anonymous IstanbulKart, kterou si jednoduše nabijete kreditem a ten pak odčerpáváte během jízd metrem, autobusy, tramvajemi a některými trajekty. Kartu seženete na webu, ve stejnojmenné aplikaci, v automatech na stanicích a v kioscích. Pak už ji stačí jen vždy přiložit ke čtečce ve stanici nebo v dopravním prostředku.

Hagia Sofia: výslovnost u nás a v zahraničí

Zatímco v Česku si s výslovností názvu chrámu (/hagija sofija/) hlavu dělat nemusíte, v cizině se můžete setkat s výslovností /ajasofija/ – tahle podoba vychází z tureckého názvu památky Ayasofya. To, jestli se název chrámu vyslovuje na řecký, nebo turecký způsob, by měl podle ÚJČ ovlivňovat dobový kontext. A za vzor bychom si rozhodně neměli brát televizní reportéry, kteří sami tápou.

Použité zdroje:

• cs.wikipedia.org/wiki/Hagia_Sofia
• ct24.ceskatelevize.cz/svet/3136826-premena-chramu-hagia-sofia-na-mesitu-je-o-krok-bliz-umoznil-soud
• hagia-sophia-tickets.com/hagia-sophia-history/
• cs.istanbulepass.com/how-to-get-istanbul-kart.html