Pojďme si krok po kroku připomenout dějiny vzniku slavné památky.

Reparát za svatého Reparáta

V Pise a Sieně vyrostly ve 12. a 13. století velké katedrály. Snad ze závisti, snad z touhy potvrdit vlastní důležitost, rozhodli se ve Florencii také pro výstavbu monumentálního svatostánku. Florencie přece musí být na špici v architektuře a kultuře, to jinak nejde.

Výzdoba, která bere dech i vítr z plachet.

Zdroj: Bigstockphoto

Psal se rok 1296, když florentští městští radové rozhodli o vybudování takového dómu, který katedrály v Pise či Sieně strčí do kapsy. Jako místo si vybrali to, kde stál chrám sv. Reparáta. O něm při zasedání rady padla zmínka, že je už "moc těžkopádný a malý" (píše věrný kronikář města Giovanni Villani).

Šílený příběh kupole - postavil ji zlatník

Posouváme se do roku 1418. Stavba pokračuje už nějaký ten pátek (přesněji už 122 let – od roku 1296) a dávno dokončena je i např. slavná Giottova zvonice, když tu se městští radové Florencie konečně odhodlají řešit jeden velice palčivý problém. Ohromné díry ve střeše katedrály si už opravdu nejde nevšimnout. Jak tedy vymyslet zastřešení v momentě, kdy se se stavbou celé kupole musí začít 55 metrů nad zemí?

Střecha je největší skvost stavby.

Zdroj: Bigstockphoto

Radní na to šli fikaně – vypsali veřejnou architektonickou soutěž. Vítěz měl dostat 200 zlatých florinů, což byla nemalá suma peněz. A tak se do Florencie sjížděli slavní i méně slavní architekti z celé Evropy a snažili se hodnotitele ohromit originálními návrhy. Některé z nich překročily hranice architektury a bizarnosti, např. návrh, v němž jako lešení měla posloužit navršená hlína se schovanými zlatými mincemi, kdy by tuto zlatohnědou horu odstranili po dokončení kupole sami Florenťané hledajíce mince. Ale to ještě nikdo netušil, s čím přijde malý zlatník s amatérským zápalem pro architekturu Filippo Brunelleschi.

Katedrála je postavena na místě, kde na přelomu 4. a 5. století stál kostel sv. Reparáta.

Zdroj: Bigstockphoto

Brunelleschi slíbil postavit dokonce dvě kupole, a to bez lešení! Radní ho málem nechali vyhodit ven se slovy, že je „šašek“, jak uvádí kronikář Villani. Neoblomnost architekta nakonec představitele města přesvědčila. Výsledkem Brunelleschi všechny šokoval. Dal pokyn zedníkům klást cihly po vzoru rybí kosti a pod šikmým úhlem 45 stupňů a právě díky této technice stačila na práci jen podpůrná vnitřní trámová výztuž. Brunelleschiho geniální dílo a inovativní technika posunula svět architektury zase o něco dopředu.

Nesmiřitelní rivalové Brunelleschi a Ghiberti

O 17 let dříve před vypsáním florentské veřejné soutěže o kupoli baziliky Filippo Brunelleschi a Lorenzo Ghiberti (v té době slavný sochař a architekt) poprvé změřili síly v jiné veřejné soutěži. Šlo o návrh bronzových dveří, taktéž ve Florencii. Ghiberti byl tentokrát úspěšnější. Zklamaného Brunelleschi pozval jeho přítel Donatello (ano, ten slavný umělec), aby se s ním vydal do Říma, kde by mohl studovat staré antické stavby. Po této cestě se Brunelleschi rozhodl naplno se věnovat architektuře.

Jejich druhé setkání v soutěži o kupoli florentského dómu rozhodují radní (spíše asi ze zvědavosti) tentokrát ve prospěch Brunelleschiho. Ale protože Ghiberti měl ve městě velmi dobrou pověst (a navíc rada chtěla, aby hlídal celý ten prapodivný koncept Brunelleschiho) dostal místo vrchního dozorce nad projektem výstavby kupole. To Brunelleschiho samozřejmě rozzuřilo. Dokonce začal předstírat nemoc, aby se nemusel bavit se sokem.

Víte, že Brunelleschiho novátorský počin inspiroval i Michelangela při stavbě chrámu sv. Petra v Římě?

Zdroj: Bigstockphoto

Co dělá na katedrále záhadný býk jako chrlič?

Stavba nakonec skončila dobře. Najdeme na ní řadu zajímavých prvků. Z levé strany katedrály (ve směru k ulici Via Ricasoli) shlíží dolů tajemná býčí hlava. A její příběh? Za vším stojí ženu (alespoň podle legendy). Při stavbě florentského dómu měl jeden mladý kameník poměr s krásnou manželkou obzvláště bohatého obchodníka.

Samozřejmě, že jednou se obchodník vrátil nečekaně dříve domů a přistihl pár in flagranti. Podal na církevní soud stížnost a požadavek, aby kameníka potrestal. Zhrzený milenec se rozhodl pomstít po svém. Vytvořil výstřední býčí hlavu a její rohy ukazovali přímo na prodejnu bohatého obchodníka. Jako připomínku toho, koho obchodníkova žena opravdu miluje. Tomu se říká nasadit někomu pořádné (pa)rohy.

Práce na katedrále začaly 8. září 1296.

Zdroj: Bigstockphoto

Atentát na Lorenza I. Medicejského

Ve svatostánku se za těch více než 700 let od zahájení stavby přihodila spousta událostí včetně vraždy. Dne 26. dubna roku 1478 měl v božím dómu násilně zemřít velký mecenáš umění a vášnivý čtenář novoplatónských humanistických děl, Lorenzo I. Medicejský zvaný Nádherný.

Stát se to mělo takto: Při bohoslužbě, právě ve chvíli, kdy se chystalo Pozdvihování (oči mají v té chvíli být ve zbožném tichu sklopeny k zemi), měli Pazziové surově zamordovat všechny přítomné Mediceje. Nepovedlo se, Lorenzo se nenechal nachytat a přežil (bohužel jeho bratr a vyhlášený playboy Julián tolik štěstí neměl). Celý pokus o atentát nakonec vedl k naprosté likvidaci rodu Pazziů právě ze strany Medicejů. Kdo jinému jámu kopá...

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3