Žádné rušivé vysoké stavby v okolí, prostě jen působivé linie kláštera. Alaverdský klášter z 6. století leží v regionu Kachetie ve východní Gruzii. Mezi jeho zdmi těší návštěvníky i pohled na místní katedrálu z 11. století - s 55 m do výšky čnějící kupolí se 16 okny. A od roku 1011 zde skromní mniši už celá staletí udržují půvabnou tradici - 100% ruční výrobu vína v Gruzii zvanou "kvevri".
Jak tento krásný solitér uprostřed gruzínské přírody vznikl? V polovině 6. století přichází do Gruzie z Mezopotámie tzv. 13 asyrských církevních otců, kteří zde šíří křesťanství a zakládají misionářské osady. Z nich se později stávají pravoslavné kláštery. Jedním z těchto asyrských otců byl i mnich Josef Alaverdský. Ten údajně uměl zkrotit divoká zvířata.
Josef Alaverdský se usadil v říčním údolí s nádherným výhledem na kavkazské horské štíty a osadu pojmenoval Alaverdi. Zemřel v roce 570. Samotný klášter, tak jak se nám nyní zachoval, nechal postavit až kachetinský král Kvirike III. Veliký v 11. století. Od té chvíle je v klášterním komplexu i pohřebiště všech kachetinských králů. Kromě něho se v krásném dokladu gruzínské středověké architektury nachází ještě středověký reflektář, zvonice, letohrádek a druhá největší duchovní budova v zemi – Alaverdská katedrála.
To nejlepší z celé katedrály se samozřejmě nachází uvnitř. Kdo se těší na to, že si všechny ty neuvěřitelné fresky (nejstarší fragmenty jsou z 9. století) zvěční fotoaparátem, má smůlu. Zákaz focení v interiéru katedrály je bohužel velmi přísný.
Nejvíce se prý líbí všem výjev nad západními dveřmi z 16. století, kde je sv. Jiří a drak a nad oltářem zase freska (Panna a dítě z 11. století). Mimochodem, během vlády Ruské říše na území dnešní Gruzie byly zdi katedrály schválně natřeny bílou barvou. Teprve v 60. letech minulého století došlo ke znovuobjevení fresek.
Alaverdské víno zvané "1011" nás dlouho nenechá na pochybách, od jakého že data, pilní mniši na místním víně v klášteře pracují. Metoda zpracování vína v těchto končinách nese jméno kvevri, což je označení pro jeden velký hliněný džbán (může mít obsah až několik tisíc litrů), který na výrobu (kvašení a zrání) tohoto osobitého gruzínského vína stačí.
Jak vlastně vzniká vyhlášené víno? Metoda kvevri má tento průběh: v amfoře se nechají kvasit hrozny pošlapané bosýma nohama mnichů. Poté se rmut (hmota, která vzniká z rozemletých hrůznů vinné révy) musí čas od času míchat. V momentě, kdy kvašení skončí, se nádoba uzavře a může se i dokonce na čas zakopat pod zem.
Mniši kvevri provádějí ve sklepním prostoru kláštera. A jen pro doplnění, u nás tímto způsobem vznikají některá vína na Znojemsku. Možná vás zaujme také to, že u nás se vyrobí ročně cca 4 tisíců litrů naoranžovělého vína z hliněných nádob. Mnichové v Jižním Kavkazu v Alaverdi připraví jen 5 tisíc láhví vína „1011“ ročně. Ovšem tady o kvantitu nejde, tady kráčí o čistou přípravu a opravdovou kvalitu.
Mimochodem, kdo by při hovoru s mnichy přivedl řeč na téma víno a Bůh, ten se dozví, že víno nese jejich Pánu jen chválu, léčí duši a tělo a dává velkou sílu. Také rozjasní náladu neboli jednoduše zažehne světlo ve vašem osobním chrámu, čímž je myšleno tělo. Za takovým světlem se vypravujeme rádi.