Pokud se chystáte do Jeruzaléma, neměli byste si nechat ujít návštěvu Zdi nářků. Prozradíme vám skutečně nečekané perly.
Masivní zeď z kamenných kvádrů, kterou nechal postavit král Herodes Veliký v roce 20 před Kristem, ve své době obklopovala celou Chrámovou horu. Zeď nářků v Jeruzalémě, správně nazývaná Západní zeď, je nejposvátnějším místem Židů. Společně s Malou zdí se jedná o pouhý pozůstatek vnějších hradeb jeruzalémského Chrámu, které nebyly pohřbeny římským vojskem v První židovské válce. Zeď nářků měří na délku měří 57 metrů a je 19 metrů vysoká.
Ke Zdi nářků přichází denně tisíce věřících, aby zde odříkali celou Knihu žalmů čítající 150 modliteb, případně oplakávali zbořený chrám. Při vyslovení přání se někomu stačí zdi dotýkat, jiní se obrací k Bohu prostřednictvím malých papírků. Věřící na ně píší svá přání, stížnosti či modlitby a zasouvají je do otvorů kamenných hradeb, aby se jejich tužby vyplnily. Pokud se nemůžete na místo dostavit osobně, moderní doba přináší snadné řešení. Stačí odeslat své přání elektronicky, žáci náboženské školy ho vytisknou a papírek vloží do zdi za vás.
Zanechávání vzkazů ve spárách kamenné zdi je zvyk starý skoro 500 let. Za jeho vznikem stojí marocký rabín Or ha Chajim a jeho žák Rabbi Azulai, který dostal za úkol od svého učitele vložit papírek s přáním do Zdi nářků. Mladý muž jel do Jeruzaléma studovat, avšak na svůj úkol zapomněl a papírek našel až ve chvíli, kdy se mu na škole nevedlo příliš dobře. Vzpomněl si na slova svého učitele a přání donesl ke Zdi nářků. Vypráví se, že rabín na papírek napsal modlitbu, aby jeho žák úspěšně dokončil studia, což se mu po vložení papírku do hradby skutečně podařilo.
Každý rok navštíví posvátnou Zeď nářků miliony lidí, což se podepisuje na počtu zanechaných přáníček. Aby se vytvořil prostor pro nové vzkazy, zeď se dvakrát v roce uklízí, a to před židovským Novým rokem (Roš hašana) a svátkem nekvašených chlebů (Pesach). Pověřený tým pod dohledem místního rabína vytahuje papírky ze všech skulin a prasklin pomocí dřevěných tyček, jež se namáčejí do židovské rituální lázně zvané mikve. Papírová psaníčka s modlitbami se následně rituálně pohřbívají s Písmem svatým na Olivové hoře, která se nachází na východě Jeruzaléma.
Volné prostranství před Zdí nářků je rozděleno neprůhledným plotem na dvě části – mužskou a ženskou, aby mohla obě pohlaví nerušeně odříkat modlitby. Bohužel zde dochází k častým sporům, jednak kvůli velikosti veřejného prostoru (muži mají vyhrazené 2/3 prostoru, zatímco ženy pouze 1/3) a také kvůli snaze neortodoxních věřících pořádat bohoslužby společné pro obě pohlaví.
Pokud se chystáte do Jeruzaléma, měli byste si dát pozor na to, který den si vyhradíte na památku Zeď nářků. Návštěvu Chrámovy hory si naplánujte nejlépe na jakýkoliv den kromě pátku a soboty. V tyto dny muslimové dodržují židovský svátek šabat, kdy se u Chrámovy hory koná společná modlitba, a tudíž se ke Zdi nářků dostanou pouze věřící. Navíc přes šabat platí u Zdi nářků přísný zákaz fotografování a natáčení videa.
V létě 2018 se z nejvýznamnější památky judaismu uvolnil stokilový kámen, který spadl těsně vedle modlící se 79leté ženy. Úřad pro památky začal nešťastnou událost vyšetřovat, aby se podobný incident v budoucnosti neopakoval. S největší pravděpodobností se kámen ze zdi uvolnil vlivem prorůstajících rostlin a vlhkosti.
Západní zeď je dějištěm velkých věcí, mimo jiné obřadu bar micva. Chlapci se po oslavě svých třináctých narozenin zavážou dodržovat a plnit micvot, což je 613 židovských přikázání. Z chlapců se stávají dospělí muži a dle židovského práva se mohou už také oženit. Součástí obřadu bar micva je předčítání Tóry.
Na severním konci Západní zdi pod Wilsonovým obloukem archeologové objevili nedokončenou část budovy, která připomíná římský amfiteátr pro 200 lidí. Zřejmě kvůli některého z židovských povstání proti Římanům se stavba nedokončila a byla ponechána svému osudu.
Návštěvníkům poutního místa neujde pohled na moderní plastové židle a truhlice s modlitebními knížkami. Prostranství tak působí poněkud nevzhledně, na druhou stranu židličky a knížky zde hrají důležitou roli. Díky nim mohou především senioři a nemocní občané dokončit své modlitby beze spěchu vsedě, jelikož pobyt u Zdi nářků je pro každého důležitým okamžikem.