Kvůli bukurešťskému Paláci lidu byla zničena stará městská čtvrť. Na jeho výstavbě pracovalo 20 000 dělníků a se svou rozlohou 330 tisíc metrů čtverečních je po Pentagonu druhou největší budovou na světě.
Slavnostního otevření historické stavby se ale její ideový autor nedočkal. Nicolae Ceausescu byl totiž nedlouho před tím popraven za své krvavé činy.
Má údajně až přes 5 000 místností, celkem 20 pater (z toho 12 nadzemních) a její součástí je velký protiatomový kryt. Budova je 270 metrů široká, 240 metrů dlouhá a 86 metrů vysoká. Dokončena byla v roce 1989, avšak dalších 8 let zůstala prázdná. Toto nepřehlédnutelné monstrum vzniklo těsně před komunistickým převratem a režim pak dlouho připomínalo.
Pro Ceaušesca měl být Palác lidu reprezentativním místem – perlou mezi zajímavými místy Rumunska. Všechny materiály proto pocházely z této země. A na jeho interiéru se nešetřilo – nachází se zde milion krychlový mramoru, 3,5 tisíce tun křišťálu či 200 000 metrů čtverečních koberců. Zdejší záclony zdobí vyšívání zlatem a stříbrem. Jeden z mnoha závěsů váží dvě tuny a musel být utkán až na místě.
Tyto „skromné“ poměry měly hostit komunistickou stranu a její instituce. Palác měl krom jiného sloužit jako velký opevněný hrad – podléhá těm nejnáročnějším bezpečnostním podmínkám. Přitom okolí Paláce lidu až do konce 70. let vypadalo jako každé jiné. V roce 1977 však čtvrť Dealul Spirii postihlo silné zemětřesení, které Ceaušescovi dalo záminku ke srovnání místa se zemí. Domy, kostely, školy, všechno bylo zdemolováno a roku 1984 začala stavba.
Na 600 architektů v čele s Ancou Petrescem vybudovalo sídlo s 21 křídly, které se rozkládá uprostřed obrovského parku. Před Ceaušescovou smrtí nebyly dokončeno ani zaplnění nábytkem. Dělníci však stihli vystavět protiatomový kryt a tajné únikové tunely, které měly chránit nejvyšší hlavu Rumunů před atentátem.
Transfagarasan a Transalpina: projeďte se po silnicích s výhledy, o jakých se vám nesnilo
Opravdu velkorysý Palác lidu začal vznikat v době, kdy měla země velké problémy s financováním, které stavba výrazně prohloubila. Tři roky před položením základního kamene musel Ceaušescu dokonce nechat zavést přídělový systém na potraviny. Palác lidu se tak stal vůdcovým největším dílem a zároveň přispěl k jeho cestě na popraviště.
Použité zdroje: