Asi nám dáte za pravdu, že vejce jsou jednou z nejrozšířenějších snídaňových ingrediencí. Připravit si je totiž můžeme v celé řadě obměn – od těch smažených přes míchaná až po nejrůznější vaječné placky nebo omelety.

Na Filipínách a v některých dalších asijských zemích ale vejce konzumují „tak trochu“ jinak a pro nás Evropany poněkud netradičně. Slovo „netradičně“ je v tomhle kontextu možná až příliš mírné.

Uvnitř vejce vás totiž čeká částečně vylíhnutá kachna, kterou máte sníst. Vyhlášená filipínská specialita je údajně skvělým afrodiziakem a bohatou zásobárnou bílkovin. Chuť je s trochou nadsázky výrazně masitá, místní si ale nestěžují a balut hrdě konzumují u pouličních stánků i v luxusních filipínských restauracích.

Z inkubátoru až na talíř

A jak vlastně tahle filipínská pochoutka vzniká? Kachní vejce (někde jsou k dostání i kuřecí) se nechají oplodnit a uloží do „inkubátoru“ – v tomhle případě prohřátého písku nebo na teplé místo, kde odpočívají po dobu devíti dní.

Téhle fázi se říká balut sa puti, což v překladu znamená „zabaleno v bílém“. Po uplynutí devítidenní lhůty kuchaři i chovatelé vejce znovu probírají a pohledem proti světlu kontrolují jejich obsah. Zhruba 10 % ze všech vajec je v tuhle chvíli vyřazeno, protože embryo uvnitř uhynulo.

Zbylá vejce putují do rukou profesionálů, kteří dokážou správně zvolenou teplotou uspíšit růst a ovlivnit chuťové vlastnosti produktu. V opačném případě ale můžou všechno pokazit a výsledný produkt je nepoživatelný.

Tradiční filipínský pokrm je prý skvělým afrodisiakem a ženám po porodu údajně pomáhá nabrat síly.

Zdroj:

bigstockphoto

Končetiny i hlavička

V rozmezí 14. a 16. dne se vejce dostává do fáze, kterou Filipínci nazývají mamatong. Částečně vyvinuté embryo, již s končetinami a patrnou hlavičkou, je usazeno těsně pod povrchem skořápky, kde se vznáší na výživném žloutku.

V téhle fázi už na Filipínách putuje vejce k další úpravě a následné konzumaci. Třeba v Kambodži ho ale nechají „uzrávat“ ještě o tři dny déle a v tomto případě pak konzumují kompletní tělíčko včetně malého zobáčku a velkých očí. Extrémním případem pokrmu je potom máo dàn, což v překladu znamená „opeřené vejce“ a asi ho není třeba více rozebírat…

Další úprava vejce spočívá v jeho vaření, které by mělo činit maximálně 30 minut. Během této doby se zárodek kachny nebo kuřete ve vejci provaří a vejce je tak připravené ke konzumaci.

Vejce se následně oloupe, zakápne sójovou omáčkou, někdy se přidává zázvor, ocet nebo česnek a vše se sní. Tekutina, která je součástí téhle filipínské pochoutky, prý chutná jako kuřecí vývar.

Buranství stranou!

S etiketou si na ulici hlavu lámat nemusíte. Tady dostanete balut v misce, na tácku nebo vám ho dají jen tak do ruky. V případě, že jsou obal i vlastní obsah díky předchozímu marinování a varu ve vodě nebo v páře změklé, vložíte celé vejce úst a jednoduše rozžvýkáte.

Pokud si ale chcete na téhle tradiční filipínské pochoutce pochutnat v restauraci, je dobré tuhý balut vyjídat lžičkou a skořápku ponechat. Jíst začínáte z konce, kde je vajíčko větší. Rukama jemně odstraníte svrchní krycí blánu, s hlasitým srknutím vycucnete „vývar“ a pustíte se do jídla.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2 a zdroj 3