Je to nejvýše postavená budova v Česku – nachází se na Sněžce. Poštovna má dokonce svoje samostatné poštovní směrovací číslo a můžete z ní nejen symbolicky poslat psaní, ale taky si tu vyberete hezký suvenýr nebo se občerstvíte za krásného výhledu. Není mnoho staveb, které by prošly takovou proměnou. Co tedy poštovna zažila a jaké byly její zlomové okamžiky?

Pěkně od konce. Taky nesnášíte Anežku?

Přes všeobecné opovržení současné podoby poštovny už spousta lidí zapomněla, jak stavení vypadalo dřív – šlo o krásnou, typickou krkonošskou chatu. Dnešní podoby se dočkala díky architektům Martinu Rajnišovi a Patriku Hoffmanovi. Ačkoli ochranáři z Krkonošského národního parku se zamýšleným vzhledem zásadně nesouhlasili a žádali tradiční horskou chalupu, výsledky soutěže mluvily jasně. Realizace projektu nazvaného Anežka mohla odstartovat.

Současnou podobu poštovny lidé milují i nenávidí.

Zdroj:

www.postovnasnezka.cz

Stavba se skládá z 20 tisíců dřevěných dílů a se zemí ji spojuje 12 zabetonovaných ocelových profilů. Plášť stavby tvoří dvojité sklo a dřevěné okenice ovládané hydraulickým systémem – díky nim mění poštovna ráz během chvilky z moderní prosklené stavby na velmi odolně působící a úctyhodnou dřevěnou chalupu. Po schodech se dá vyjít na vyhlídkovou terasu. V roce 2007 poštovnu vysvětil arcibiskup Karel Otčenášek a oficiálně otevřel tehdejší prezident Václav Klaus.

Možná vás hned napadlo, že poštovna byla majetkem zámožné firmy, ale původním investorem a vlastníkem poštovny byla bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. 

• Krkonoše bez lyží a se slunečníkem. Na co hory lákají v létě?

Místo, odkud chtěl pohled dostat každý

Poštovna vznikla na nejvyšší české hoře asi v polovině 19. století. Nejdřív sloužila jako c. k. telegrafní stanice a od září 1899 pak jako poštovna. Tuto úlohu plnila až do roku 1938, konkrétně do obsazení Sudet. Postupně z ní byl taky kiosek patřící k České boudě, na jejímž místě stojí dnešní poštovna. Původní stavba se dočkala rozsáhlé rekonstrukce během 90. let. Její další existence ale neměla zrovna dlouhého trvání.

Nesmíme zapomenout zmínit, že ještě v průběhu 20. století bylo jakékoli psaní s kulatým štemplem ze Sněžky vysoce ceněné po celém světě, a filatelista, který dostal pohled nebo dopis právě odsud, se nejspíš dlouho tetelil blahem.