Vyhostili nás? Super!

Slávka po pár úspěšných stopech ze školy tenhle způsob cestování zaujal: „Potom už jsem stopoval skoro každý den a v 17 jsem tak poprvé jel do zahraničí. Kamarád mi koncem týdne psal a ptal se, co budeme dělat o víkendu. Za dva dny už se koupal v moři. Neplánovaně. Když jsme totiž dojeli do Benátek, uklouzl na schodech a spadl do vody s batohem, foťákem a všemi věcmi. Nakonec nás odtud vyhostili, protože jsme spali v parku, což se nesmí. Bylo nám 17 a vyhoštění nám přišlo jako super věc, dobrodružství.“

Slávek cestuje s border kolií Corey: „Pes mi hodně dveří zavírá, zase mě ale díky Corey vzali i lidé, kteří jinak stopaře neberou.“

Zdroj:

Slávek Král

„Následoval stop na polární kruh do Norska, Polska a pak Turecka. „Na Erasmus do Turecka jsem jel kamionem domluveným na internetu. To a cestu na Nový Zéland považuji za největší zlomy v mém cestování. Do té doby byla motivace ke stopování spíš finanční. Od 16 let jsem si vydělával a nechtělo se mi utrácet peníze za autobus. Postupem času se z toho stal životní styl.“

Stopování jako životní styl se Slávkovi zalíbilo a nerad cestuje jinak. „Občas si zkusím jet vlakem nebo autobusem a vždycky mě to strašně zklame. Častá zpoždění, nikdo si se mnou nepovídá, v přeplněném spoji si nemám kam sednout a kvůli častým zastávkám je hromadná doprava pomalejší. Zastavuje to na každé mezi. A občas ještě mezi,“ říká s osobitým humorem cestovatel ze Sušice a oceňuje, že zadarmo a ve větším pohodlí než ve vlaku ho řidiči obvykle odvezou až domů.

Kde nocovat na cestách? Často ve stanu v přírodě mezi zvířaty.

Zdroj:

Slávek Král

Čína je masakr

Navíc má díky cestování ohromné množství zajímavých zážitků. „V Austrálii mě svezl Estonec Kristian, který mířil na pracovní pohovor. Práci za 30 dolarů na hodinu ale nakonec odmítl, zavolal a přijel za mnou dobrovolničit zadarmo. Strávili jsme pak parádní měsíc plný dobrovolnických zaměstnání, kajakování na moři a dalších aktivit. Mám ovšem i horší zážitky, většinou kvůli chování řidičů, třeba když jedou v protisměru.“

„V Číně si se mnou chtěl řidič pořídit selfie a naboural do svodidel. Málem nás zabil, oklepal se a stejně si tu fotku za jízdy pořídil. V Číně je to vůbec zvláštní. Nemůžu říct hrozné, nemůžu říct skvělé, prostě masakr. Řidiči zastaví uprostřed dálnice a začnou si s tebou povídat. Navíc neznají stopování a většinou neumí jazyky, takže jsem měl s sebou papírek v čínštině s tím, kdo jsem a jak mi mohou pomoct. Oni si to klidně začnou číst bez zájmu o okolí, auta kolem nich sviští stovkou a troubí.“

Ve dvou se cestuje lépe, to platí i v Tádžikistánu.

Zdroj: Slávek Král

V Thajsku plasty do hlavy

V tom, jaké země ho nejvíc překvapily a zklamaly, má mladý světoběžník jasno: „Pokud se vám líbí v Thajsku nebo Malajsii, pak se vám bude líbit úplně všude. Mě naštvaly všudypřítomné odpadky, vyložený bordel. Když se chcete vyhnout přeplněným turistickým plážím, jdete na místa, která se nečistí a vlny vám na hlavu hrnou plasty. Navíc tam za všechno chtějí peníze. Klidně za stop zaplatím, ale v Thajsku mi řekli 3000 korun za desetikilometrovou jízdu. To už je příliš. Chce to vyhnout se známým turistickým destinacím.“

Naopak úžasný je Írán. Lidi tě pořád někam zvou, těší je, že jsi navštívil jejich zemi. Podobné nadšení mi ukázali lidé v odlehlých oblastech Paraguaye, kde nikdy neviděli turistu.

V Rusku se Slávek Král kvůli propadlému vízu dostal do vězení.

Zdroj:

Slávek Král

Jsem profesionální bezdomovec, ale baví mě to

Dobrodružství nezažívá Slávek jen na cestách do zahraničí, ale vlastně pořád. Neustále jezdí po republice od města k městu a přednáší o jeho putování po světě. „Je to náročné, protože vlastně žiju v batohu. Jsem profesionální bezdomovec, který každý den spí někde jinde. Ale nevadí mi to, baví mě to.

Co Slávek Král plánuje dál

„Rád bych se podíval do Indie. Tu buď miluješ, nebo nesnášíš. Je to pro nás extrém, úplně jiný svět. Stojí za to ten svět poznat dřív, než se zkazí. A on se brzo zkazí. Všechno se hodně mění, teď můžeš v Africe zažít Masaje v jejich přirozeném prostředí, to za 10 let asi nepůjde.“

„Na září 2020 chystám knihu, najdete v ní to nejzajímavější, co se mi přihodilo za 8 let cestování. Plánuju dokument, další ročník festivalu, přednášky, plánuju předělat auto na dodávku, ve dvou a půl metrech čtverečních bude všechno včetně koupelny, záchodu, kuchyně, židliček pro stopaře a boudy pro psa. Chci tedy vyrazit na cesty autem.“

Nebojte se ničeho a udělejte ten první krok

Chtěli jsme od Slávka na závěr nějakou radu začínajícím cestovatelům. Podle něj jde jen o odhodlání k první cestě. „Všechno další se nějak vyřeší. Včetně neznalosti jazyka nebo nedostatku jídla. Máš hlad? Dochází peníze na hostel? Seženeš si práci a vyděláš si. Jde to všude na světě úplně v pohodě.“ Pracoval jsem v 19 zemích světa, mimo jiné jako dojič krav, včelař, uklízeč nebo youtuber hostelu.

► Facebook: www.facebook.com/slavektravelblog
► Instagram: www.instagram.com/coreytraveldog
► Festival: www.standupy.cz