Přejít k hlavnímu obsahu

V Las Médulas kvůli zlatu bořili hory. A jak důmyslně!

Na severozápadě Španělska nedaleko města Ponferrada v provincii León se nachází červeně zbarvené chráněné břidlicové pohoří Las Médulas – po 250 let největší zlatý důl v antickém Římě. A také monumentální důkaz lidské vynalézavosti a geniality. Co o něm vlastně víme?

Málokdo by uvěřil, že dnes rozdrolené kusy červeně žíhaných skal v oblasti Las Médulas tvořily kdysi jednu velkou horu. Ještě před plným ovládnutím Pyrenejského poloostrova mocichtivými Římany tomu tak skutečně bylo. Právě římský důvtip a těžební metoda předcházející dnešním sofistikovanějším hydraulickým důlním technikám má na svědomí to, že v roce 1997 organizace UNESCO zařadila pohoří Las Médulas do svého chráněného inventáře.

Čeká vás tu pěkná procházka.
Zdroj:
Shutterstock
Svůj domov mají v Las Médulas např. divoká prasata, jeleni a divoké kočky. Vesnice ležící v okolí jsou velmi chudé, ale místní lidé produkují vlastní víno a sýr, který rozhodně stojí za to ochutnání.

Ale pěkně jedno po druhém. Za vlády Caesara Augusta (Gaius Octavianus) přišlo konečné vítězství Římanů v tzv. kantabrijské válce (odehrála se v dnešním Španělsku) nad Asturijci a Galijci. Poté zde Římané začali vymýšlet, jak za co nejkratší dobu vytěžit z krajiny co nejvíce zlata. Jen pro přehled – to vše se dělo na počátku našeho letopočtu.

Největší hydraulická síť v Římské říši ležela v prosluněném Španělsku

Po důkladném rozmyšlení a průzkumných výpravách se v hlavách vedoucích důlních inženýrů zrodil nápad na to, že zlato z Las Médulas budou těžit za pomoci techniky ruina montium neboli zhroucení hory.

Tak tady se kdysi blýskalo zlato na každém kroku!
Zdroj:
Shutterstock

Dobývací technika ruina montium je do nejmenšího detailu popsána v jediném nám dnes zachovalém díle Plinia staršího Naturalis historia. Římský filosof a vojenský velitel Plinius starší napsal také spisy o rétorice a gramatice.

Technika spočívala v tom, že jedna část pracovníků (jednalo se o Asturijce, ale také sem speciálně dovezené africké otroky) kopala důlní šachty a druhá část pracovníků budovala systém kanálů. Ty v létě přiváděly do kanálů vodu z tajícího sněhu z vrchů Sierra de Teleno a Montes Aquilanos.

Tahle krajina je jako z jiného světa.
Zdroj:
Shutterstock
Mezi zajímavé archeologické nálezy patří dobře zachovalá smlouva mezi pracovníkem dolu jménem Memmius, jeho dodavateli Titem a Socratiónem a Římskou říší. Ve smlouvě se píše, že důlní pracovník měl na dobu 6 měsíců zajištěnou stravu a v případě jeho útěku by byli potrestáni i jeho dodavatelé! 

Dále se do kanálů dostávala voda z rozvodí řek Duero a Sil. Vědci tvrdí, že spletitá síť kanálů měla celkově okolo 100 km, ale objevují se i názory, že možná dosahovala délky v součtu až 300 km. Každopádně šlo o zřejmě největší síť spojených kanalů v Římské říši. Její pozůstatky dnes slouží jako pěší stezky obklopené kaštanovými háji a dubovými lesy.

Těžily se tu tuny zlata

Jeden pracovní cyklus (vyhloubení dostatečně hluboké šachty a nashromáždění potřebného množství vody) trval celé 3 roky. Poté se v kanálech zvedla stavidla a řítící se voda vtrhla do temných jeskyní hory. Ta se s mohutným bolestným řevem začala lomit ve svém základu a zhroutila se.

Vtip spočíval v tom, že kanály byly vystlány listy vřesovce a lepkavého cistu, na kterých se těžší zlatý prášek zachytil. Keře se poté na slunci usušily, následně zapálily a zůstala jen zlatá zrnka. A celý cyklus začal zase znova. Odplavené bahno a další nepořádek z útrob hory posloužily jako základ dnes nedaleko od Las Médulas ležícímu jezeru Carucedo.

Modelářský výtvor římských rukou, to by jeden neřekl.
Zdroj:
Shutterstock
Plinius starší také uvádí, že v největší dobách těžební slávy v Las Médulas pracovalo 60 tisíc lidí a vytěženo bylo 20 000 římských liber (cca 6 600 kg zlata). Historici dnes ale věří, že se zřejmě jedná o nepřesný Pliniův odhad či domněnku (žádné oficiální záznamy o těžbě se totiž nevedly). Přesto je práce, kterou tu Římané odvedli, obdivuhodná.

V polovině 3. století ale těžba v dolech pomalu ustává, až nakonec Římané pomalu opouštějí Las Médulas. Historici jako pravděpodobnou příčinu uvádějí pokles ceny zlata na trhu a také úbytek pracovních sil a nedostatečný přísun nových.

Protože Římani odešli „ve spěchu“, můžeme zde nalézt takové kulturní klenoty, jako jsou zachovalé vyhloubené velkolepé šachty Cueva Encantada či Cuevona. Zde můžete velmi dobře vidět stopy, které zde zanechali lidé před více než 2 000 let. Dalším atraktivním místem v okolí červeně se ve slunci lesknoucích skal Las Médulas je hutní římská osada Orellán.      

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3

 
 

Místo

42° 27' 34.6284", -6° 45' 36.234"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Pavel Jartym

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

V Las Médulas kvůli zlatu bořili hory. A jak důmyslně!