Příroda je nevyzpytatelná a kdykoli se tak může rozhodnout vzít si zpět to, co vytvořila. Nebo stvořit ještě něco mnohem krásnějšího. Úvod hodný melancholického severského filmu? Možná.
Vodopád byl objeven před pouhými 69 lety. Více než tisíciletou prací vyhloubil otevřený jeskynní systém bizarních oblouků a převisů známý jako „jeskyně tří mostů“. Jedná se o jeden z nejpozoruhodnějších geologických útvarů na světě.
Pravděpodobně každý, kdo míří do Chorvatska, má v hledáčku pobřeží, ať už v kterékoli části této oblíbené dovolenkové země. Byla by ale škoda zůstat jen na pláži, když příroda na pevnině nabízí nejedno překvapení.
Máme pro vás hádanku: Mění barvu od růžové, přes zelenou, až do fialové. Je příšerně slané a jezdí skrze něj auta, motorky i čtyřkolky. Přibližně jednou za deset let, se vlivem velkých dešťů promění v italské Benátky.
Caño Cristales není jen tak obyčejná řeka. Tato nezaměnitelná součást Národního parku Serrania de la Macarena totiž patří k těm nejkrásnějším a nejobdivuhodnějším na světě.
V posledních letech jako by se s nimi roztrhl pytel. V Chorvatsku už znají každé zákoutí, v Řecku je to nebaví, Alpy už prochodili, v Číně byli a do Ameriky nechtějí. Turisté.
Víte, kdo je to keraunofobik? Je to člověk s fobií z bouřky. A právě někdo takový by se neměl ani vzdáleně přiblížit k venezuelské řece Catatumbo, ústící do jezera Maracaibo ve Venezuele.
Australské jezero Hillier vypadá jako by v něm havarovaly kamiony plné žvýkaček nebo zubní pasty perlička. Jeho růžová barva fascinuje návštěvníky ostrovů u břehů jihozápadní Austrálie už od počátku 19. století.