Poklad v horách západního Sečuánu známý už ze starověku

Asi 7,5 kilometru dlouhé údolí Chuang-lung je fascinující poklad. Najdeme ho v Číně, v horách západního Sečuánu, asi 400 km od Čcheng-tu, nedaleko městečka Sung-pchan. Na seznamu UNESCO je díky své nádheře od roku 1992, ale známé bylo lidem už během starověku. Třeba za vlády dynastie Ming (1368-1644) tu hodnostáři nařídili postavit tři chrámy, které se brzy staly poutním místem. Místo je chráněné jako kulturní památka, jejíž atmosféru umocňuje zdejší příroda. 

Největším lákadlem jsou travertinová jezírka

Když budete po údolí Chuang-lung pátrat, pravděpodobně se setkáte hlavně s obrázky travertinových jezírek nejrůznějších velikostí. Celkem je jich tu údajně 2 431 a k dokonalosti je dovádí lemování pěnišníkovými keři. 

Jezírka tady vznikají díky mísení vápencové vody s vodou z tajícího sněhu. Ta se tím se otepluje a ztrácí oxid uhličitý, načež dochází k vysrážení travertinu. Na kamenech a ostatních věcech ve vodě, jako jsou větve nebo celé kmeny stromů, se postupně usazuje uhličitan vápenatý a tvrdne.

Výsledek už známe – jsou jím skvostně zbarvené přírodní bazénky s průzračnou vodou. V barvách převažují odstíny žluté, proto se oblasti říká Chuang-lung, tedy v překladu Žlutý drak. Série jezírek totiž při pohledu shora připomíná táhnoucího se draka.

Většina usazenin má odstín žluté barvy. Proto se oblasti říká Žlutý drak.

Zdroj:

bigstockphoto.com

Díky ukázněným návštěvníkům tu bydlí i panda velká 

Nutno podotknout, že oblast Chuang-lung je pro svá jezírka známá, ta ale nejsou jedinou zdejší významnou záležitostí. Žlutý drak ochraňuje některé přísně chráněné druhy zvířat, jako je panda velká nebo třeba langur čínský. Dál určitě stojí za zmínku vlk, kočka bengálská, levhart obláčkový a čínský, medvěd hnědý a ušatý nebo manul.

Zajímavé je i zdejší různorodé ptactvo, k němuž patří například strakapoud velký, střízlík obecný a dravý luňák hnědý. Možná během návštěvy zahlédnete i bažanta.

Z flóry můžeme jmenovat lesy se smrky, jedlemi a modříny, v nižších polohách javory, slivoně nebo vrby. Neobvyklý tu není ani bambus.

V roce 2000 byla oblast prohlášená za biosférickou rezervaci. Mohlo k tomu dojít jen díky tomu, že tu byly vybudované chodníčky nad zemí, po kterých striktně vede naučná stezka a k porušení přírody ani při hojných návštěvách prakticky nedochází.