Pláž Koekohe u městečka Moeraki na Jižním ostrově Nového Zélandu je poseta velkými kulatými kameny, které vypadají, jako by je tam po hře pétanque zapomněli pravěcí obři. Nebo mimozemšťani? Jak se prapodivné koule octly na plážích?
Odedávna u místních obyvatel vyvolávaly kameny posvátnou úctu. Opravdu vypadají jako z jiného světa. Pravda je taková, že jejich původ má na svědomí příroda. Jedná se o tzv. konkrece čili tělesa, která vznikla na dně oceánu usazováním hornin a minerálů kolem růstového centra – pravděpodobně kolem fosilií. Pro tento druh konkrecí zvané septárie je typická síť vnitřních trhlin, které se rozšiřují směrem do středu.
Postupem času (pocházejí z období paleocénu – zhruba před 60 miliony let) došlo k téměř dokonalému zakulacení kamenů, ale také ke zvrásnění jejich povrchu, který připomíná želví krunýř, a proto se jim také občas říká želví kameny.
Septárie lze nalézt na všech kontinentech a to nejen na pobřeží, ale i ve vnitrozemí. Obří kameny Moeraki jsou ale výjimečné tím, že se jich v jedné lokalitě nachází více než 50. Ještě v 19. století bylo na pláži možno nalézt i malé kulaté kameny vzniklé stejným procesem, nenechavci si je ovšem odnosili do svých zahrad, domovů a pracoven, což je pochopitelně v současnosti přísně zakázané. Některé prameny však uvádějí, že se jich stále na plážích poblíž rybářské vesnice Moeraki nachází kolem 1000. Mimochodem, název Moeraki lze volně přeložit jako „Ospalé nebe“.
Největší z balvanů mají průměr kolem 3 metrů a váží až 7 tun. Běžně se jejich šířka pohybuje mezi půl až dvěma metry. Nejfotogeničtější jsou při východu či západu slunce, kdy se stávají jednou z nejzajímavějších turistických atrakcí Jižního ostrova.