Velká sfinga – největší monolitická socha na světě – je jedna velká neznámá. Vždyť ani dnes v 21. století nevíme, jak ji staří Egypťané nazývali nebo před kolika lety ji její stavitelé vytvořili. Přinášíme vám ty největší zajímavosti!

Sfinga vlastně ani není pravá sfinga

Podle klasického řeckého mytologického bájesloví je sfinga bytost s tělem lva, orlími křídly, hadím ocasem a ženskou tváří. Sfinga v Gíze nemá křídla ani hlavu ženy, ale muže. Takže se de facto jedná o lva s lidskou hlavou a ocasem (vede kolem pravé zadní tlapy), která může být podle jedné teorie o příčině výstavby díla odrazem tváře faraona Radžedefa.

Mladé, živé a nezkrotné rybářské městečko. Takové je Marsa Alam

Měl(a) krásně barevnou tvář

Jen si to představte, že i dnes by měla zeleně smaragdové oči, rudě červenou tvář a nemes (pokrývku hlavy) z jasně modrých a zlatavých proužků. Podle mnoha egyptologů tomu tak opravdu bylo. Barva po několika tisíciletích zmizela.

Zdobil ji bohatý plnovous?

Některé nalezené kusy plnovousu jsou dnes k vidění v Britském muzeu v Londýně a Káhirskému muzeu.

Určit její stáří? Nemožné!

Dlouhou dobou se mělo za to, že byla postavena ve 3. tisíciletí př. n. l. K mnohem vyššímu věku Velké sfingy se přiklání i kontroverzní okultista René Adolphe Schwaller de Lubicz (přes 20 let studoval umění a architekturu starověkého Egypta), ale překvapivě i renomovaný profesor geologie na bostonské univerzitě Robert Schoch (podle něj za erozi na těle Sfingy může spíš voda než vítr a písek; to by její stáří posouvalo daleko do doby, kdy oblast, především co se týká vody, vypadala trochu jinak).

Americký archeolog Mark Lehner a egyptský archeolog Zahi Hawass navíc ještě celou nejasnou otázku o stáří sfingy řádně okořenili teorií o tom, že socha měla být původně ještě větší, než jak ji vidíme dnes.

Vznikal 1 500 let. Zajímavostí chrámového komplexu Karnak

Esoterický a astronomický účel? Kdo ví...

Jde o památník faraona? To byl první archeologický závěr, jenž se nabízel. V podstatě platí dodnes. Ale jedno je jistě jasné a to že v tak vyspělé kultuře, jako byla ta egyptská, skrývaly věci často více významů (vezměme si třeba několikerý význam jednoho egyptského hieroglyfu).

Proto vyvstaly i dohady o tom, že Sfinga fungovala jako astronomická pomůcka pro označení vycházejícího Slunce v den jarní rovnodennosti ve věku Lva (cca 10 450 př. n. l.), které protínalo přesně i souhvězdí Lva a byla tak jeho domem. Na tuto neuvěřitelnou shodu upozornili Robert Bauval a Graham Hancock. Aby tajemstvím okolo Sfingy a jejího účelu nebyl konec, podle staré egyptské pověsti dokonce Sfinga střeží místo, kde prý leží tzv. počátek času.

Ve výškovém souboji by Napoleon prohrál na plné čáře – měl jen 1, 69 metrů a Sfinga 21 metrů.

Zdroj:

Shutterstock

Vyhrabali ji z písku před více než 80 lety

Velký (byť fyzickým vzrůstem malý) Napoleon viděl Sfingu ještě pohřbenou v písku až po její krk. První vykopávky proběhly až 20 let po napoleonském tažení Egyptem, a to v roce 1817, kdy byla odkryta hruď sochy pod vedením kapitána Giovanniho Caviglia. Víc mu nedovolilo obrovské množství písku a omezené technické možnosti.

Napůl úspěšně si vedli i Auguste Mariette a Gaston Maspero, každý odkryl jen zlomky. Z písku sochu definitivně dostal egyptolog Emil Baraize, který v roce 1936 odhalil i samotnou základnu Sfingy.

Ustřelený nos od Napoleona je mýtus

Jak naznačuje titulek, opravdu se nejen mezi francouzskými vojáky šířila historka o střelbě Napoleonových vojáků na obličej sochy při tažení Egyptem, ale není to pravda. Jsou totiž dochovány obrazy tváře z dob před Napoleonem, na nichž Sfinga také nos nemá.

Egyptský historik al-Makrízi píše, že za zničení nosu byl odpovědný jeden súfijec v 15. století, kterého velmi pobouřilo, že prostý egyptský lid ji tolik uctívá, připisuje jí božské vědomí a blahodárný vliv na hospodářství.

Ain Sokhna: egyptská karta, na kterou letos klidně vsaďte všechno

Tajné chodby pod lvím břichem

Traduje se, že pod sochou se nachází celá spletitá síť podzemních tunelů, které jsou propojené i s nedalekými pyramidami (a dokonce i Síní záznamů s informacemi o bájné Atlantidě). Tak věštil „spící prorok“ a nejznámější jasnovidec minulého století, Američan Edgar Cayce. Doslova tvrdil, že průchod do záznamové komory je z pravé přední tlapy sochy.  

To, že Sfinga pod svým břichem nic neskrývá, se velmi intenzivně snažil prokázat výše zmiňovaný archeolog Mark Lehner se svým týmem (to se psal rok 2010). 

Rozpadá se a egyptští restaurátoři tomu pěkně napomohli

Vlivem vysokého stáří (i větru a písku) se na Sfinze stále více podepisuje čas. V roce 1980 se do jejího poničeného těla přidalo více než 2 000 nových vápencových bloků a chemikálie, které měly zabránit zhoršování stavu sochy. Paradoxně se tím  k destrukci ještě přispělo. Za dalších 8 let se začalo rozpadat levé rameno.

Vytrvalý vítr, smog z nedaleké Káhiry a vlhkost – to jsou hlavní potíže, kterým v současné době egyptští památkáři čelí. Aby nás Sfinga mohla dál fascinovat svými tajemstvími, musí neustále bojovat s neúprosným během času.

Kde Velkou sfingu najdete? 

Chcete Velkou sfingu vidět na vlastní oči? Pak se vydejte do Gízy. Nachází se nedaleko zdejších pyramid. Mapa napoví.

Použité zdroje: 

• britannica.com/topic/Great-Sphinx
• smithsonianmag.com/history/uncovering-secrets-of-the-sphinx-5053442/
• nationalgeographic.com/premium/article/great-sphinx-giza-pyramids-pharaoh-ancient-egypt