Psal se rok 1971 a Václav Vorlíček coby „otec“ našich nejkrásnějších pohádek právě natáčel další ze svých majstrštyků. Vybral si k němu malebné Pardubice.
Jejich obyvatelé tak mohli na Pernštýnském náměstí pár týdnů potkávat Petru Černockou, Jana Hrušínského nebo legendárního Vladimíra Menšíka. Jak probíhalo natáčení téhle kouzelné komedie a kde všude se vlastně točilo?
Spousta scén se odehrávala na zmíněném Pernštýnském náměstí, kde stála i tajemná kašna představující jedinou cestu do pohádkové říše. Tu by ale na místě člověk hledal marně. Žádná taková kašna totiž reálně na náměstí neexistovala. Pro potřeby natáčení byla přivezena z barrandovských ateliérů a po skončení filmování odstraněna.
Scéna, ve které odvádějí dva zřízence zakleté v hovězí skot pravděpodobně na jatka, pro změnu dokládá, jak se zdejší Masarykovy kasárny na nynějším Zborovském náměstí pro filmové účely proměnily na nemocnici a blázinec. Skutečná nemocnice leží na úplně opačném konci Pardubic.
Na rozdíl od kouzelné kašny, kterou v Pardubicích nenajdete, nebo filmového blázince tady ale můžete narazit na školu, z jejíhož okna Saxána skáče pro odvar z babského ucha. Je to ZŠ Staňkova, která stojí ve stejnojmenné ulici. I když je dnes již převlečena do nového „fasádního“ kabátku, pozorní diváci a milovníci téhle kouzelné komedie ji určitě poznají.
Ve filmu můžete spatřit i Zelenobranskou ulici vedoucí na Pernštýnské náměstí, Sukovu třídu, Zborovské náměstí s kasárnami, Staňkovu ulici, třídu Míru v pozadí s dominantou Pardubic, Zelenou bránou, a také nedalekou Kunětickou horu.
Vyjma barrandovských ateliérů si v pohádkové komedii zahrály i Horní Jirčany, ve kterých se nacházela filmová restaurace, v níž se chtěla trojice „stěhováků“ najíst. Dnes byste však tuto budovu těžko hledali, protože na původním místě již nestojí. Za dalšími lokacemi se filmaři rozjeli i do okolí Berouna nebo Prahy.