Na tyhle akce rozhodně amfiteátr není malý. Je uzpůsobený tak, aby se do něj vešlo na 5 tisíc osob!

Ilyry v Istrii vystřídali Římané a začali stavět

Pulu založili v 3. stol. př. n. l.  Ilyrové, čímž se město stalo nejstarším na východním pobřeží Jadranu. Jejich radost z pobytu v Istrii ale netrvala příliš dlouho – už v 1. stol. př. n. l. se tu zalíbilo Římanům. Ti z Puly udělali typické římské město.

Opevnili ji, vybudovali zde chrámy, divadla, triumfální oblouky, zkrátka všechno, co k nim patřilo. A kromě toho všeho tady vznikl i amfiteátr. S odstupem času víme, že patří k šesti nejvýznamnějším na světě. Celkem jsou jich přitom asi dvě sta.

Gladiátorské zápasy se zde konaly až do zákazu v roce 404.

Zdroj: Bigstockphoto

Původně malý, později ohromný

Stavbu amfiteátru zahájil Augustus na přelomu letopočtu, ale jeho verze byla skutečně velmi skromná. Trochu ho rozšířil Claudius a konečnou, tak trošku monstrózní podobu mu dal císař Vespasián v 70. letech 1. stol. Za vším ale hledejte ženu. K tomuto kroku ho přemluvila jeho milenka Caenida, která přímo z Puly pocházela.

Chorvati amfiteátru neřeknou jinak než Arena a jsou na něj náležitě hrdí. Na jejich území je to totiž největší, nejzachovalejší a nejvýznamnější památka římského stavitelství. Velkou cenu má především proto, že jeho první tři řady jsou zachovalé.

Pojďte se podívat zblízka

Amfiteátr stojí na malé vyvýšenině. Dvě jeho poschodí obepínají arkády čítající 72 oblouků. Horní patro má pak 64 oken ve tvaru čtverce, na vršku je koruna vytvořená z kamenných bloků a horní věnec, ze kterého se dal amfiteátr zastřešit, ať už při dešti, nebo při přílišném pražení slunce.

Celý amfiteátr byl postaven z pískovce, nakonec byl dodán i betonový plášť. Má tvar elipsy a rozměry 105 x 132,45 m. Vysoký je 32,45 m. Na rozdíl od jiných amfiteátrů se ten pulský pyšní čtyřmi hranolovými věžemi, kterými se po dřevěných schodech dalo vystoupat až do horní části stavby. Dalším jejich účelem bylo její zpevnění.

Pulu založili ve 3. stol. př. n. l. Ilyrové, ale už v 1. stol. př. n. l. si území "vzali do parády" Římané.

Zdroj: Bigstockphoto

Do Areny se vstupovalo 15 vchody, ale ten hlavní se nacházel na jižní straně, směrem k městu. Uvnitř amfiteátru bylo zápasiště o rozměrech 67,9 x 41,6 m. Pod ním se nacházely pomocné prostory pro hry a představení. V těchto prostorách byly například i klece se zvířaty na boje. Na zápasišti byla sice dřevěná podlaha, tu ale neustále pokrýval písek, který vsakoval krev prolitou při zápasech.

Benátský senát málem nechal amfiteátr zbořit

V roce 404 došlo k zákazu gladiátorských her a z pulského amfiteátru se stal dobytčí trh. Později z něj začal mizet stavební materiál – hodil se totiž na stavbu jiných budov. O mnoho let později, v roce 1583 se benátský senát usnesl na tom, že by měl být amfiteátr zbořen a materiál z něj využit na stavbu budov v Benátkách.

Proti tomu se postavil římský senátor Gabriele Emo, kterému se nakonec podařilo zkázu amfiteátru odvrátit. Tento hrdinský čin dnes připomíná pamětní deska umístěná na severozápadní věži.

Dnešní Arena nabízí nezapomenutelnou atmosféru při kulturních akcích. Jednak se tu koná pulský filmový festival a spousta divadelních a operních představení, ale taky se tu můžete zúčastnit koncertu zpěváků s tak zvučným jménem, jako je třeba Andrea Bocelli, Elton John, Eros Ramazzotii nebo Sting.