Podíváme se na nejsevernější část Norského království. A ne, na Nordkappu tedy rozhodně neskončíme. Půjdeme ještě dál. Co byste řekli na malou expedici na Špicberky, souostroví v Severním ledovém oceánu? Připravte se, vyrážíme!
Ledové království rozkládající se mezi 74° a 81° s. š. a 10° a 34° v. d. už nějaký ten rok přitahuje pozornost turistů, zejména těch, které omrzel jih, Amerika i Thajsko, případně odjakživa toužili spíš po chladnější atmosféře dovolené. Špicberky (norsky Svalbard) patří pod správu Norska, a ačkoli je ostrovů dost, obydlené jsou jen tři z nich: Západní Špicberk, Medvědí ostrov a Hopen.
Poměrně nehostinnou lokalitu objevili zřejmě ve 12. století Vikingové s Rusy. První zmínka o souostroví je z roku 1194, kdy se objevila v islandských písemnostech. Později se Špicberky často stávaly předmětem nejrůznějších výzkumů. Dnes zde žijí necelé tři tisícovky obyvatel, z toho něco přes dva tisíce se jich zdržuje v Longyearbyen, v městečku ve výběžku fjordu Isfjorden.
Longyearbyen na ostrově Západní Špicberk trvale obývá asi 2 140 obyvatel, ale na jaře a v létě se tu pohybuje mnohem víc lidí – turisté, kteří se nebojí vyměnit plavky za bundy a teploty kolem nuly, si to tady náramně užívají.
Snad nejvíce turisty lákají vyjížďky na sněžných skútrech, potom taky pozorování zvěře (třeba ledních medvědů) ve zdejším, dost neobvyklém safari, jízda na kajaku a kánoi, projížďka se psím spřežením na saních, projížďka na lyžích, návštěva muzea i posezení ve zdejší hospůdce s nezapomenutelnou severskou atmosférou. Vydat se odsud můžete i na severní pól – právě tady totiž expedice zpravidla začínají.
Je zcela pochopitelné, že v Longyearbyen se nachází nejseverněji umístěná nemocnice, škola, knihovna, hospoda, banka nebo cestovka na světě. Zároveň jde o nejseverněji položené místo na světě, na které se můžete dostat pravidelnou leteckou linkou.
Milovníci arktické nádhery to jistě nezastaví, ale považujeme za důležité upozornit na fakt, že ceny se na Špicberkách (vlastně zcela logicky) pohybují ještě výš než v Norsku. Za nocleh ve sdíleném pokoji v něčem, co se principem podobá hostelu, zaplatíte kolem tisícovky. Levnější jídlo (pizza, burger aj.) stojí kolem tří stovek a v restauraci necháte za jedno jídlo i sedm stovek. Letenka sem se dokáže vyšplhat i na 15 tisíc korun. Oblíbený celodenní výlet lodí k ledovcům a do hor stojí asi 5 tisíc.
Jenže jak už bylo řečeno, ani ceny ty největší nadšence nezastaví. Země sněhu a ledu nabízí úchvatné místo pro „vyčištění hlavy“ a „restart“ – se všemi svými ledovými pláněmi, nijak strmými, ale spíš „roztáhlými“ horami, malebnými fjordy a nádherným ničím je přitažlivou destinací. Během roku přistane na letišti v Longyearbyen i 100 tisíc turistů, což je jednoznačný důkaz.