Les Skogskyrkogarden slouží pro poslední rozloučení s mrtvými. Ve srovnání s klasickým hřbitovem s rezavou pumpou a pobořenými zdmi jde v tomto případě o něco daleko originálnějšího a příjemnějšího. Hypnotické scenérie pro poklidné rozjímání najdeme přímo v hlavním městě Švédska. Na rozloze 102 hektarů země naplněné vůní borovicových stromů, otevřeného prostranství a malých kopců se nachází něco mezi 90 a 100 tisíci hrobů. Kdyby se uskutečnily vize autorů béčkových hororů a všichni mrtví ožili, měli by ve Stockholmu docela velký problém.

Kupodivu místní lidé příliš nevnímají les jako smutné místo (jak to známe z našich končin). Lví podíl na tom mají dva významní švédští architekti Erik Gunnar Asplund a Sigurd Lewerentz. To oni dva společnými silami vybudovali krajinný pastorační koncept, který doplnili o budovy sloužící jako kaple a krematoria.

Místo toho, aby na místě polorozpadlé bývalé štěrkovny srovnali budovu se zemí i s okolní krajinou, raději velmi elegantně využili nerovností zemského povrchu pro neortodoxní stavební záměr. Hlavní inspiraci obou architektů byla posvátná místa antických Řeků a Římanů a neoklasicistní obrazy německého romantika Caspara Davida Friedricha.  

Mimochodem, jedním z umělců, kteří obohatili nejen lesní hřbitov ve Stockholmu, ale i celý sochařský svět, je Carl Milles. Na ostrově Lidingö, hodinku cesty od centra, se nachází jeho veřejnosti přístupný dům s ateliérem a zahrada posetá jeho originálními skulpturami.

Dokončil hřbitovní kříž a zemřel

Celý příběh hřbitova Skogskyrkogarden začíná na počátku minulého století. Město vyhlásilo soutěž o nejlepší návrh na nový hřbitov. Asplund a Lewerentz ji vyhráli na plné čáře. Od roku 1917 začínají první práce, které definitivně končí v roce 1940, kdy se hřbitov otevírá široké veřejnosti.

První, čeho si návštěvník všimne, se nachází hned blízko vstupu. Jde o krematorium s 12 pilíři, vše v minimalistickém stylu u malého jezírka. Součástí stavby jsou tři bohatě zdobené kaple – sv. Kříže, Víry a Naděje. Další výrazný prvek tu představuje masivní žulový kříž navržený Asplundem v roce 1939, ten má symbolizovat cyklus života a smrti. Krátce po dokončení kříže Asplund zemřel.

Hřbitov nemusí být tak úplně depresivní místo.

Zdroj:

Shutterstock

Ukázkou umělecké vize Lewerentze je kaple Znovuvzkříšení, dekorativně laděná v neoklasicistním aranžmá. Vznikla už v roce 1925. Poslední důležitou budovou v lesoparku je tzv. lesní kaple s malým zlatým andělem v borovicovém háji. Inspiraci pro ni nalezl Asplund při jedné z cest do Dánska.

Poblíž lesní kaple najdeme zřejmě nejslavnější místní hrob. Leží zde Greta Garbo – švédská filmová bohyně první poloviny minulého století. Zahrála si Annu Kareninu či Dámu s Kaméliemi. Zemřela v 84 letech v New Yorku jako hvězda světového filmu.

Ještě neumírejte, pokračujeme

Vraťme se k jednomu z duchovních otců hřbitova architektu Eriku Gunnaru Asplundovi, který si v kruzích architektů vysloužil přezdívku "švédský Plečnik". Asplund navrh kromě hřbitova například i Městskou knihovnu a kino Skandia ve Stockholmu. V letech 1935 a 1937 také projektoval a korigoval výstavbu klasicistní radnice v Göteborgu.

Jeho kolega, Sigurd Lewerentz, se zase na skandinávském poloostrově proslavil projektem a následnou stavbou Operního divadla v Malmö (sydneyská opera to není, ale i tak vypadá celkem pěkně). Od roku 1940 ovšem trochu zanevřel na architekturu a provozoval soukromou továrnu na výrobu oken. Zemřel v roce 1975, tedy 35 let po svém kolegovi a příteli Asplundovi. Dožil se devadesátky.

Pochované zde kromě samotného Asplunda jsou i slavné národní sportovní legendy, jako např. Pelle Lindbergh – hokejový brankář, který chytal v NHL za „letce“ z Philadelphie. Slibnou kariéru mu v 26 letech ukončila tragická nehoda. Spočinul zde i Lennart Skoglund – levý fotbalový křídelník a driblér, který hrál 9 let za Inter Milán a pomohl mužstvu ke 2 titulům. Má bronz z Mistrovství světa v roce 1950 v Brazílii.

Hřbitov Skogskyrkogarden je rozhodně z pohledu architektonického a krajinného velmi vydařený. Dodnes inspiruje mladé budovatele. Pokud se sem někdy v životě vydáte, může vám přijít rozhodně vhod přehledná mapa hřbitova, ale nebojte, ztratit se tady nemůžete.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2