Hlavní město: Peking. Počet obyvatel: 1,31 mld (údaj z roku 2006). Rozloha: 9 596 960 km² (4. největší země světa). Úřední jazyk: Čínština. Měna: Čínský jüan. Sousední státy: Indie, Pákistán, Afganistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Rusko, Mongolsko, Severní Korea, Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán, Nepál.

Bezvízový styk pro obyvatele ČR: Na držitele cestovních pasů ČR se vztahuje vízová povinnost. Žádost o udělení čínského víza se podává na Velvyslanectví ČLR v Praze, na které se také můžete obracet se svými dotazy ohledně vízové problematiky.

Velvyslanectví: Velvyslanectví České republiky v Číně - 2 Ritan Lu, Jianguomenwai, 100600 Beijing. ČR má v Číně také dva honorární konzuláty.

Čína – země kontrastů

Procestovat Čínu, to je jako procestovat celou Evropu – vždyť rozloha území je v obou případech téměř stejná. Čína je země, která obrovským způsobem expanduje, země, kde se můžete procházet mezi památkami, co jsou staré tisíce let, ale i po supermoderních bulvárech. Čína je prostě země, která fascinuje, země kontrastů a neuvěřitelných cestovatelských zážitků.

Zároveň jde o oblast, která před třemi tisíci let patřila k těm vůbec nejrozvinutějším. Právě v Číně mají svůj původ hedvábí, střelný prach, porcelán, kompas nebo papír.

Čína byla dlouhá staletí císařstvím, kdy se u moci střídaly jednotlivé dynastie císařů – ti navíc od 15. století žili v pekingském Zakázaném městě. V roce 1912 byla v Číně vyhlášena republika, od roku 1949 jsou tu u moci komunisté. V posledních letech se ale Čína otevírá světa a získává si výsadní a vedoucí postavení v mnoha oborech lidské činnosti. Pomyslnou tečkou za érou otevírání se Západu pak byly XXIX. letní olympijské hry v Pekingu v roce 2008. Neznamená to ale, že je Čína zemí, která 100% ctí všechna lidská práva. Zatímco v oblasti ekonomiky kráčí Čína mílovými kroky k Západu, v dalších oblastech má komunistická ideologie ještě stále pořádně navrch.

Od velehor po nekonečné pouště

Čína je obrovská – a obrovská je i klimatická a geografická rozmanitost. Zatímco severozápad Číny patří pouštím, na východě jsou typické obrovské nížiny a na jihozápadě pak vysoká pohoří Himalájí a Tibetská náhorní plošina. Samotné podnebí pak samozřejmě ovlivňuje nadmořská výška i vzdálenost od pobřeží.

Branou Číny je její hlavní město Peking. Město kontrastů, kde vedle sebe fungují stavby staré stovky a stovky let a moderní mrakodrapy ze skla a ocele. Město výrazně trpělo během Kulturní revoluce, kdy spousta historických staveb musela ustoupit obrovským sídlištím a továrním komplexům.

Zakázané město ale stát zůstalo – a turisté dnes ani nejsou trestání za vkročení sem trestem smrti, jak tomu bylo po pět set let, kdy v Zakázaném městě žili císařové se svým doprovodem. Do obrovského komplexu, který je vlastně kulturním centrem celé Číny se vstupuje branou Nebeského klidu, ze které Mao Ce-tung v roce 1949 vyhlásil Čínskou lidovou republiku. Dodnes na této stavbě visí jeho podobizna. Projít se můžete také po slavném náměstí Nebeského klidu, nebo se vydat k chrámu Nebes.

Velká čínská zeď a dvaadvacetimilionová Šanghaj

Z Pekingu se také jezdí na výlety k Velké čínské zdi, vůbec největší stavbě, kterou kdy člověk postavil. Úsek Badaling je kompletně zrenovovaný, na druhou stranu pro něj ale platí fakt, že je tu až příliš mnoho turistů.

Největším a nejlidnatějším městem Číny je potom Šanghaj s 22 miliony obyvatel. Šanghaj je největší přístav světa a zároveň také jedno z nejšpinavějších měst planety. Při návštěvě Šanghaje nehledejte historické památky, žádné tu nejsou. Srdcem města je potom nábřeží Bund, ukázka supermoderní Číny.

Mimo Šanghaje a Pekingu jsou v Číně ještě další tři města, která mají nad deset milionů obyvatel. A pak samozřejmě desítky a desítky dalších míst, které musíte poznat – od Tibetu, přes scénické homole podél řeky Li, nebo gigantickou přehradu Tři soutěsky, po Terakotovou armádu a rýžová terasovitá políčka.