Pestrá africká kultura, krásná města, odlišná příroda a teplo, to je to, co nás stále táhne do Maroka. Vedle hlavního města Rabatu, Casablancy, Marrákéše nebo Atlasu jsou tu k obdivu i vodopády. A jedněmi z nich jsou vodopády Uzúd.
Desetitisícové městečko v centrální části Portugalska by zřejmě nebylo ničím příliš výjimečné, kdyby se tu během první světové války třem dětem nezjevila Panna Marie.
To vás prostě nemůže nenapadnout, když jdete kolem. Není divu, že nejvýraznější rys se dostal do oficiálního názvu přírodní zajímavosti. Dnes pro vás máme Ďáblovu prdel.
Na něco takového narazíte jen stěží. Stříbřitou hladinu obřího umělého jezera protíná kostelní věž, která dotváří genia loci tohoto unikátního místa v Jižním Tyrolsku.
Ne, není to království v dnešním slova smyslu. Spíš velmi uznávaná kulturní oblast Horní Lužice, jež spadá do německé Spolkové země Sasko, kterou máme u svých severních hranic, částí do Braniborska a kouskem i do Polska.
Vyrábí se z kravského nebo kozího mléka, zraje od šesti do osmnácti měsíců, jeho bochníky mají tvrdou hnědou kůru a jeho první kousky vznikly docela náhodou.
Za zlatavými písečnými dunami nemusíte jenom do Afriky. Podobný přírodní úkaz, v kombinaci se zalesněným územím a malebnými plážemi, najdete mezi Litvou a Ruskem.
Mnozí o ní hovoří jako o osmém divu světa. Jiní ji neřeknou jinak, než nejkrásnější poušť světa. O čem je řeč? O namibijské poušti Sossusvlei. Co je na ní tak úžasného?
Kdo nevěří, ať tam běží. Kam? No přece k národnímu památníku Mount Rushmore, který je symbolem USA. Dokončen byl 31. října roku 1941 a jeho realizace spolykala téměř milion amerických dolarů.
Příprava na dovolenou už dnes ve valné většině nezahrnuje otázku, jestli dát psa na hlídání k babičce, nebo do psího hotelu. Psi s námi cestují čím dál častěji a někdy i pořádně daleko.